K zamyšlení

Jedním ze základních problémů 
současného západního člověka je nedostatek jistoty. 
Vložíme-li ale svou jistotu do Ježíše a přilneme-li k němu, 
povede nás to ke skutečné radosti. 
Naše srdce nebude poloprázdné, 
nebudeme se celý život honit za přeludem.
(E.Vella) 

Jedním ze základních problémů současného západního člověka je nedostatek jistoty. Když jsem působil v mnoha jiných zemích, v Africe, Indii atd., uvědomil jsem si, že lidé jsou tam sice chudobní, ale mají pocit jistoty.

Vzpomínám si na svoji návštěvu v západní Africe, v Ghaně. Jednou jsem tam viděl ženu, která nesla na hlavě džbán s vodou a v rukou kořínky na prodej. Domorodému knězi, který mě doprovázel, jsem spontánně řekl: „Soucítím s těmi chudými.“ Nezapomenu, jak hned zareagoval: „Já soucítím s vámi ze Západu a s Američany.“ Vyprávěl mi, že studoval v USA, ale po dvou letech se vrátil do Ghany. „Když jsem žil v USA, uvědomil jsem si, že lidé byli většinou napjatí, vystresovaní, smutní a měli velké obavy z budoucnosti. Zkoušeli různé typy pojištění, protože chtěli mít pocit jistoty. My tady v Ghaně žijeme ze dne na den a jsme šťastní. Děkujeme Bohu za to, že se o nás každý den stará. Svou jistotu máme v něm, a ne ve svých penězích nebo v bankách.“ Cítil jsem se za svou předešlou poznámku trapně.

Máme určitě za co Bohu děkovat – za práci a zaměstnání, děkujme mu za možnost studovat a dělat pokroky, za postavení, jakého jsme dosáhli, za příležitosti, jaké nám společnost poskytuje. Všechno to jsou dary od Boha a v žádném případě nesmíme zatracovat nic, čeho jsme dosáhli, ale dejme si pozor, kam vkládáme svou jistotu – do toho všeho, nebo do Boha? Zdá se nám, že si všechno, co máme – naši vilu, bazén, bankovní konto, byt… –, zasloužíme, nebo jsme vděční za to, co v našem životě vykonal a koná Bůh?

Vložíme-li svou jistotu do Ježíše a přilneme-li k němu, povede nás to ke skutečné radosti. Naše srdce nebude poloprázdné, nebudeme se celý život honit za přeludem.

Vložit svou jistotu do Ježíše znamená:

Postavit Ježíše ve svém životě na první místo – před skutky, práci a ideály. „Nebudeš mít jiné bohy kromě mě.“

Vaše hodnota nezávisí na tom, co máte nebo co znáte, nebo na moci, kterou máte, ale na tom, jací jste. Proto nebuďte navázaní na materiální věci. Děkujte Bohu za to, co máte, ale nedělejte si z věcí modly. V životě jsou mnohem důležitější věci než peníze.

Lépe hospodařte s časem – konkrétně tak, že si uspořádáte priority. Mnozí žijí a usilují jen o to, aby získali peníze, a kromě toho nemají v životě žádné jiné zájmy. Jsou otroky peněz.

Očistěte motivy svých činů. Místo abyste rozmnožovali majetek, zaměřte se jako na jediný cíl svého života na Boha a na plnění jeho vůle.

Dívejte se na tvorstvo a na bohatství světa jako na prostředek, jak se dostat k Bohu, a ne jako na něco, co ještě víc zaplní váš sklad. Chvalte Boha za jeho stvoření a dovolte, aby vás k němu vedlo.

Nebuďte otrokem pomíjivých věcí, ale zaměřte se raději na to, co je mnohem důležitější...

Převzato z knihy Ruku v ruce s Ježíšem, kterou vydalo KNA.

Převzato: www.vojtechkodet.cz/temata/duchovni-zivot/obavy-z-budoucnosti.html

Hodné velké milosrdenství se prokazuje tomu, komu Bůh dává milost a odvahu, aby se o toto dobro (vnitřní modlitby) rozhodl usilovat ze všech sil. Vytrvá-li totiž, Bůh nikomu neodepře svou pomoc. Pozvolna upevňuje jeho odvahu, aby získal toto vítězství. Říkám odvahu, neboť je mnoho věcí, které démon lidem zpočátku předkládá, jen aby se na tuto cestu vůbec nevydali. Činí tak jako ten, kdo si je vědom škody, která mu odtud vzchází, kdy nejenže ztrácí onu duši, nýbrž mnoho dalších. Pokud se totiž ten, kdo začíná, vynasnaží s Boží přízní dospět až na vrchol dokonalosti, věřím, že nikdy nejde do nebe sám: vždy za sebou potáhne další lidi. Jako dobrému kapitánovi mu Bůh dává ty, kdo budou kráčet v jeho společnosti. Proto před ně démon klade tolik nebezpečí a obtíží, že potřebují nemálo odvahy a velmi mnoho Boží přízně, aby se nevraceli zpět. (Z 11,4)

Zde nám světice z Avily předkládá poznání, s nímž má zkušenost mnoho kontemplativních duší a které velmi rozvine její následovnice Terezie z Lisieux, když tvrdí. „Přitahuj mě a poběžíme" (Pis 1,4).

Náš život modlitby se nikdy netýká jen nás samých, ale toto duchovní dobro ovlivňuje a rozlévá se i na ostatní lidi, rozšiřuje Boží království mezi námi. Tím, „že mě přitahuješ, Pane", „poběží po vůni tvých mastí" mnoho dalších.

Toto velké světlo však vydává i velký stín - a tím je zájem démonů, kteří vnímají, že zde jde „o mnoho". I na to musí být člověk modlitby připraven.

Převzato z knihy Modlitba s Terezií od Ježíše, kterou vydalo KNA.

Převzato: www.vojtechkodet.cz/temata/duchovni-zivot/ochrana-pred-zlem.html